Vanadinit č. 2

Vanadinit je minerál vanadičnanu olovnatého, který patří do skupiny apatitů. Vzniká jako sekundární minerál v oxidačních zónách ložisek olověných rud, kde se olovo přeměňuje za přítomnosti vanadnatých roztoků. Vanadinit je snadno rozpoznatelný díky svým jasně červeným až oranžově červeným prizmatickým krystalům, které mohou tvořit souměrné sloupečky nebo kompaktní povlaky. Barva je způsobena obsahem vanadu, zatímco vysoká hustota a těžkost kamene souvisí s přítomností olova v jeho struktuře.

Minerál má skelný až mastný lesk, jeho krystaly bývají velmi estetické a často mají dokonalé tvary, což z něj dělá oblíbený sběratelský kus. Vanadinit je křehký a snadno se štěpí, proto se s ním manipuluje opatrně, aby se nepoškodila krystalová stavba.

Původ a naleziště vanadinitu

Jednou z nejznámějších a nejbohatších světových lokalit je oblast Mibladen v Maroku, která je dlouhodobě zdrojem krystalově vyvinutých a estetických vzorků. Marocký materiál patří mezi nejvyhledávanější díky intenzivní barvě, velikosti krystalů a bohatým agregátům. Kromě Maroka se vanadinit nachází také v Mexiku, USA (Arizona), Namibii, Zambii a Argentině, ale marocké kusy zůstávají nejčastější na trhu a nejznámější mezi sběrateli.

Využití

Vanadinit je především sběratelský a výukový minerál. Je ceněn pro svou krystalizaci, syté zbarvení a vizuální atraktivitu. Není vhodný pro běžné opracování ani pro výrobu šperků, protože je křehký a navíc obsahuje olovo, což omezuje jeho přímý kontakt s pokožkou při dlouhodobém nošení.

Zajímavost

Vanadinit byl poprvé popsán v 19. století a jeho název odkazuje na prvek vanad, který byl pojmenován po severské bohyni krásy Váně. Navzdory své kráse patří vanadinit mezi minerály, které vyžadují určitou míru opatrnosti – není tak „neškodný“, jak na první pohled působí.

Upozornění

Vanadinit obsahuje olovo a při dlouhodobém nebo intenzivním kontaktu s prachem z kamene může být zdraví škodlivý.
Doporučení:

• neponořovat do vody ani nečistit pod tekoucí vodou – může se uvolňovat prach

• nemlít, nebrousit, neřezat, aby nevznikal vdechovatelný prach

• po manipulaci si umýt ruce, zejména před jídlem

• nevhodný pro malé děti a domácí mazlíčky

Při běžném vystavení ve vitríně nebo krabičce je bezpečný, jen je třeba zabránit ošoupání a uvolňování prachu.